Jak se vyznat ve značkovačích a potřebuji je vůbec?

Nejprve vám odpovím na první otázku. Ano, potřebujete je. Samozřejmě bych si protiřečila, kdybych vás chtěla přesvědčit o opaku, když už je na nich založen náš obchůdek. Ale sama jsem k nim došla kvůli vlastní potřebě. Plést jsem začala v roce 2019, a jako asi většina z nás, jsem se učila podle návodů od Drops nebo YouTube. Sice jsem pochopila, co je značkovač a k čemu slouží, ale kde ho vzít? Vzala jsem kousek příze a svázala ji do očka. Takto jsem dokonce pár věcí upletla. Svůj účel splnily, o tom žádná, ale pro potěchu oka nic moc. Jednou jsme jeli autem a já si nutně potřebovala označit sekci a hledala jsem „něco“. A… uvědomila si, že můžu použít vlastně cokoliv kulatého, do čeho se mi vejde jehlice, hladkého, co nebude zadrhávat o přízi, a lehkého, co pleteninu nepotáhne dolů. Třeba svoji náušnici. Dodnes si ji pamatuji, byla s přívěskem malé žirafky. A také se mi hned na to pletení lépe dívalo. Přemýšlela jsem dál, jak by značkovače mohly vypadat. V galanterii jsem objevila kroužky, které připomínaly ty klasické na klíče, přívěsek se do nich posunoval, jen byly v průměru okolo jednoho centimetru.  Nicméně jsem si s nimi vystačila tři roky. Mám je dodnes a ještě je občas používám, to když na mě v nějaké taštičce vykouknou.

Mé počáteční značkovače.

Při naší první cestě do Dánska před dvěma lety jsem navštívila řadu obchůdků jak s textiliemi, tak s přízemi (a v Dánsku je takovýto kamenný obchod snad v každé větší vesničce) a narazila v nich na různé přívěsky, kroužky bez spojů, korále, špendlíky a další malá cingrlátka. Možná to jsou zbytečnosti, ale to pletení je s nimi tak nějak veselejší, hezčí, ale i jednodušší. Bez značkovače označující jednotlivé sekce bych přeci jen pořád počítala oka a při chybném oku bych nedopatření hledala o mnoho déle. Barevné ozdobné kroužky mi dělaly radost a přála jsem si, abych nebyla jediná, proto vznikl i náš e-shop Valmue Garn, kde se stejně smýšlejícím pletařkám, pletařům a i háčkujícím nabízím tyto malé drobnůstky.

Za ty dva roky se ale nabídka hodně rozrostla. Testovala jsem všechny dostupné kroužky a postupně vyřadila ty nedostačující (se spojem, tenké nebo ty, které se rychle ošoupaly). Také navštěvuji již osvědčené obchody, kde kupuji kvalitní a velmi různorodé komponenty, ale i další pomůcky, které svým zákazníkům nabízím. Už zkrátka vím, kam pro co zajet.

A nyní konkrétně: Značkovače a jak je vybrat.

Nejdůležitějším faktorem pro výběr je jejich vnitřní průměr (kroužek je totiž plochý a na každé straně má tedy ještě o jeden milimetr více). V současnosti jsou čtyři velikosti:

• 6 mm
• 8 mm
• 10 mm
• 16 mm

Limitující při výběru značkovačů je jejich vnitřní průměr.

6 mm kroužek je velmi drobný, hodí se jen pro tenké jehlice, doporučuji ho do velikosti 3 mm, tak aby se s ním ještě dalo dobře manipulovat a přehazovat z levé jehlice na pravou. Je to nejnovější velikost a značkovače vznikly jak jinak než proto, že jsem je potřebovala. Skoro pořád mám na jehlicích i nějaké ty ponožky z fingering příze, takže jehlice 2 – 2,5 mm. A nebavilo mě přehazovat velké kroužky, nějak se mi tam „motaly“. Tak jsem zkusila menší, a paráda. Ne že by to s těmi většími nešlo, ale…

8 a 10 mm kroužky jsou podle mě standardní velikostí. Využitelné ve většině případů. Pokud nepletete na větších jehlicích než šestkách, zvolte 8 mm. Máte-li občas i větší, sedmičky, osmičky, pak se vám hodí 10 mm kroužky.

16 mm jsou ve tvaru šestiúhelníku. Kroužek s takto velkým průměrem mi totiž i na širokých jehlicích už trochu překážel. Zařadí je určitě milovníci bulky přízí. I když už jsem je jednou v nouzi použila na dvojkách při pletení ponožek a žádné neštěstí se také nekonalo. Zkrátka každý značkovač lepší než žádný.

Určitě bychom si vystačily s obyčejnými prázdnými kroužky (v takovém případě můžete zvolit ty v dózičce), ale jejich krása tkví právě v tom, co je na kroužku navíc. Jsou to různé přívěsky, perličky, minerály, korálky, vinutky. Vyjadřujeme jimi nějaký postoj či náladu, oslavujeme roční či kalendáří období, obklopujeme se oblíbeným motivem a v případě minerálů můžeme částečně ovlivnit i své duchovno, mysl, chování.

A navíc pokud si stejně jako já moc rádi fotíte vlastní proces tvoření i finální výrobky, vhodně zvolené cingrlátko tomu dodá pomyslnou tečku.

Kovové kroužky se dají ozdobit téměř čímkoliv.

Kroužková počítadla řad

K jednoduchým značkovačům již dnes neodmyslitelně patří i kroužkové počítadlo řad. Začínala jsem s manuálně otočným, pak si pořídila i digitální. Ale přišlo mi to zdlouhavé. Když jsem se občas zabrala do hladké nudy, zapomněla jsem občas otočit nebo zmáčknout tlačítko. Takže to pro mě bylo spíš orientační, nevěřila jsem sobě ani tomu, co na počítadlu vidím. Na co dodnes nedám dopustit je obyčejná tužka a papír. Dost často mám návody hooodně počmárané. Ale na každém projektu už mám většinou i kroužkové počítadlo řad.

Na papír a tužku nedám dopustit. Digitální a otočné počítadlo jsem odložila do krabice na dno skříně.

O velikosti kroužků platí to samé, co už bylo výše popsáno. A jak fungují? Nebo jak je alespoň používám já při pletení v uzavřeném kruhu (čepice, tělo svetru)? První nejvzdálenější kroužek od přívěsku si dám na jehlici přesně tam, kde by měl být značkovač označující začátek řady (má tedy vlastně dva úkoly). Pletu řadu a při jejím konci sejmu počítadlo, jen o kroužek blíže přívěsku. Tak vidím, že už jsem upletla jednu řadu. Pokračuji a při dalším sejmutí se zase posunu o jeden kroužek dále, upletla jsem dvě řady. A tak dál, až do deseti. Pokud pletu např. rukávy a každou osmou řadu ubírám, tak nepokračuji až do posledního kroužku, ale po tom osmém se zkrátka přesunu zase k prvnímu. Říkáte si, že jedna řada rukáv nezmění? Jedna možná ne, ale když se spletete víckrát, tak potom přemýšlíte, jestli patříte mezi ty, co si právem zpívají Mám jednu ruku dlouhou…

Pletení tzv. Sophie scarf se už podle mě bez kroužkového počítadla neobejde. Protože já zkrátka nepařím mezi ty, kteří udrží jednu myšlenku na neustálé počítání řad. Pořád dokola si opakuji: šestá řada, šestá řada, šestá… a pak zbystřím a přemýšlím, jestli teď je to ta šestá, nebo už byla… Nebo když pleteninu odhazuji po každém dvacátém oku, protože jedno dítě potřebuje pití, za další deset ok chce druhá ratolest jídlo, a hned na to třetí vyžaduje nějakou dobrůtku. A co teprve, když se všechny tři dohromady začnou dohadovat, to pak své pletení odhazuji v dál… A nějaké počítání řad je naprosto nepodstatné.

Pletení Sophie scarf si již nedovedu představit bez kroužkového počítadla.

Otevírací značkovače

Samostatnou kapitolku tvoří otevírací značkovače. Jsou jakousi moderní obdobou klasických „sichrhajcek“ jen s tím rozdílem, že jsou drobné, křehké a zip na kalhotách vám určitě neudrží. Nicméně, ty jsou opravdu potřeba. Pokud si máte uprostřed pleteniny označit místo, dále tvoříte řady a pak se k místečku vrátit a znovu s ním začít pracovat, bez otevíracího špendlíčku se zkrátka neobejdete. Jejich výhodou je i poměrně nízká cena, takže když se vám někam zatoulá, většinou to neřešíte. Kdybych vyluxovala takový kroužek s růženínem, asi bych si nadávala. (No já moc ne, máme vysavač na vodu a jednou za čas dojdu do soudky, kam vodu z něj vylévám, a posbírám všechno, co jsem v zápalu boje vysála: kostičky lega, značkovače, sponky, i flashka tam byla – a stejně fungovala dál).

Mezi otevírací značkovače řadím i ty s karabinkou. Využívají se spíše k označení lícové strany. Nebo např. při pletení technikou "magic loop" označují počáteční stranu. Ale karabinka nám umožní si ze značkovače udělat i drobounký módní doplněk - zkuste si ho připnout na kabelku, peněžeku nebo zip u bundy.

I otvírací značkovače mohou mít více podob.

Otevírací sponky využívám i jinak. Můžu si s nim spojit jehlice, aby mi nevyklouzla oka (skrz tu dírku, které např. KnitPro mají před závitem), utahuji s nimi jehlice při výměně na jiné lanko anebo si na ně navlíkám kroužkové značkovače. Takový špendlíček najde určitě spoustu dalšího využití, jen na ně přijít.

Takže znovu: potřebuji mít na jehlicích značkovače s ozdůbkami?

Na závěr se pojďme opět vrátit k první otázce. Potřebuji značkovače s přívěsky? Ne, nepotřebuji, jsou zbytečné a postačí vám klidně kousek svázané příze.

Ale pokud je ve vás kousek marnivosti, taková ta malá straka, co potřebuje třpytky a cingrlátka, tak je prostě chcete!

Ať se vám plete a značkovače vytváří jiskry nejen ve vašich očích a okách.

Aneta